Home

Výuka

Tato rubrika je věnována mým studentům, kteří mi pomáhají tento úžasný nástroj stále objevovat.

Také patří všem, kteří mají rádi akordeon, na akordeon se učí, nebo hrají delší čas a chtějí vědět stále něco nového.

Kdy s hraním začít?

Na akordeon můžete hrát již odmalička. Přibližně od té doby, kdy jste schopní unést pět kilo. Některé děti potřebují do akordeonu dorůst, nebo vyrůst. Setkala jsem se s šikovnými holčičkami, které nástroj doslova zavalil, proto jsem jim doporučila něco jiného. V dospělosti není věk omezen. Ale doporučuji začít s nástrojem menším, který se naučíte dobře ovládat a později můžete koupit větší, barevnější a silnější. Proto doporučuji akordeon od 6 let+.

Jaký akordeon vybrat?

Výběr akordeonu je dobré promyslet. Záleží na vašich záměrech. Pokud si chcete hrát jen pro radost doma, nebo s kamarády může vám stačit nástroj z bazaru. Zde je nevýhoda, že nemáte záruky a nevíte, že je nástroj v pořádku i uvnitř. Proto vždy nástroj vyzkoušejte. Zahrajte na všechny knoflíky a klávesy, prohrajte je oběma směry a zkontrolujte měch, zda není děravý.

Já doporučuji jedinou českou firmu, která akordy vyrábí, renovuje i opravuje.

www.delicia.cz

Přenášení akordeonu

Doba pevných, neforemných kufrů začíná být pasé.

Dnes je na trhu spousta moderních, lehkých batohů na akordeony. Ty jsou výborné, můžete využít i kapsu na noty a nosit nástroj na zádech jako opravdový batoh, nebo i na jednom řemeni. Já batoh využívám léta a i na cesty autem je super. Kufr bych použila pouze v případě, že jedete někam na dalekou cestu a potřebujete nástroj uložit bezpečně.  Při cestě autobusem v zavazadlovém prostoru nástroj trpí otřesy, proto pokud můžete, raději kupte jízdenku pro nástroj a vezměte si ho nahoru s sebou. Záleží, jaký typ nástroje máte. Pokud je to akordeon z bazaru na tři tisíce, neutrpíte takovou újmu. Ale pokud máte nástroj na několik desítek tisíc, už je na promyšlení, zda vám jízdenka pro akordeon stojí za „pár stovek“.

Každodenní péče o akordeon

Jedna ze základních věcí, kterou spoustu hráčů opomíjí. Tím, že se budete o svůj nástroj pěkně starat, bude vám déle a dobře sloužit. Aspoň já si to myslím.

Každopádně mějte svůj nástroj na suchém místě, vlhko mu jistě nesvědčí.

Po každém cvičení je dobré otřít klávesy a knoflíky hadřičkou, aby na nich zbytečně nezůstával pot a nežloutly.

Nástroj ukládáme „na nožičky“, tedy basovou podélnou stranu. Můžeme ho přikrýt nějakou látkou, aby se na něj zbytečně neprášilo, nebo nástroj uložit do pevného kufru, nebo látkového obalu na záda.

Jak cvičit?

Když se začínáte učit hrát na akordeon, nebo se učíte cokoliv nového, je vždy lepší častěji po krátkých intervalech. Já například doporučuji, že i deset minut denně je lepší, než si za nástroj sednout jedenkrát týdně na dvě hodiny. Do cvičení se naopak nenuťte, pokud jste naštvaní, nemocní, nebo unavení. Vaše prsty ovládá vaše mysl, takže pokud se nedokážete soustředit, je hraní téměř zbytečné.

Pokroky a trpělivost

Všechny začátky jsou těžké. Proto se obrňte trpělivostí. Každý zvládá souhru rukou na akordeonu jinak rychle. Nemá cenu spěchat. Dopřejte si čas a mějte radost z každého malého úspěchu, který zvládnete. Ze začátku rozhodně hrajte zvlášť pravou a levou rukou. Až si budete dostatečně jistí a zvládnete otáčení měchu, teprve tehdy je ten správný čas na spojování melodie a doprovodu.

Ladění nástroje

Standardně se akordeony ladí již od výroby na „komorní a“, tedy na 440Hz.

Koncertní nástroje s melodickým basem bývají obvykle laděny o něco výše, na 442Hz, nebo i 443Hz. Je to pravděpodobně tím, že se počítá s hraním se symfonickým orchestrem a v dnešní době je tendence ladění zvyšovat. Dle vašeho přání je možné akordeon i podladit.

Specifickou akordeonovou libůstkou je tzv. musettové ladění, kdy je v jedné oktávě tříhlasé tremollo. Tento typ ladění se používá především pro francouzský typ nástrojů a je vhodný ke hře valčíků a repertoáru typu „popular“.

Chyby

Co s nimi, jak je odstranit a jak jim předcházet?

Jeden kamarád mi říkal, že lidé chodí na koncerty proto, aby slyšeli chyby. Tento názor je určitě originální, ale chybám je třeba se co nejvíce vyvarovat. Jak na to?

Na koncertech hrají lidé, ne stroje. Občas se může stát, že i ten nejlepší chybu udělá. U nás normálních smrtelníků se to dokonce stává dost často. Na živých koncertech posluchač získává i vizuální pohled a vstřebává celkovou atmosféru.

Problém je, že jakmile uděláte chybu, můžete zpanikařit a znervózníte. V té chvíli je nutné říct své hlavě dost.

Já říkám svým studentům přivolejte s úsměvem svoji první chybu. Řekněte si hurá. Naopak si oddychněte, že první chyba přišla a tím se snažte uklidnit a pokračujte dál.

Okna

Písničku umím. Přesto mám při vystoupení okno, nebo hned sérii Windows.

Jak tomu předcházet a proč k tomu došlo?

1) Skladbu nemám docvičenou tak, jak jsem si myslela. Vždy říkám, že skladba na koncert musí být nacvičená na 120 % a pak se může povést, alespoň na 100%.
2) Rozhodí nás nepředvídatelné okolnosti. Například, že někdo zakašle, bouchnou dveře, sklouzne vám ruka atd.
3) Dávejte dobrý pozor na otáčení měchu a volbu rejstříků, která vás může velmi rozhodit.
4) Nebo máte prostě špatný den.

Proto si u každé skladbu udělejte tzv. chytací místo, kam můžete skočit a skladbu dohrát. Na jevišti se každá vteřina ticha zdá, jako hodina.

Zrcadlo

Co se týče držení těla a nástroje vždy se podívejte, jak vypadáte před zrcadlem. Zjistíte, že třeba kroutíte rukou, nebo pusou, nebo divně mlátíte hlavou a není to pěkné a ani o tom nevíte. To, jak při hraní vypadáte, je vaše věc. Mějte ale na paměti, že ostatní vás pozorují. Mé pravidlo je žádná křeč, naopak volnost. Pohodlí při hře pro vás je nejdůležitější.