Home

Blog

DELICIA 2019 – příběh desky

Žádné komentáře Blog Novinky

Sedím u počítače a posluchám master nové desky Delicia. Cvak. Posun v čase o dva roky zpět.

Těsně před mými třicátými narozeninami, které jsem si plánovala patřičně oslavit, jsem jela na koncert. Koncert, kde jsem vystupovala pouze jako zpěvačka argentinského tanga a nástroj nechala doma. Doma vedle své postele naproti klavíru, jako každý den.

Po návratu jsem nenalezla v našem bytě kámen na kameni. Nevítaná návštěva naprosto zdemolovala vše na co přišla a odnesla vše cenné. Vše, co šlo prodat a zpěněžit bylo nenávratně pryč. Manželovi sbírky na kterých pracoval 30 let, které miloval a chtěl předat našim synům. Já ztratila akordeon. Můj milovaný nástroj. Ten, který poznal všechno.  Všechny moje emoce, radosti i strasti. Bylo to, jako by mi někdo vyrval kus srdce.

Co tě nezabije, to tě posílí.

Nástroj jsem si nechala vyrobit nový, ale nebyl to ON. Jediný, kusový, na míru… Prostě jedinečný. Ten Můj!

Věřte, nevěřte, po 14 mesících se objevil. Vydala jsem se desítky kilometrů a jela hledat a doufala. Když jsem roztáhla jeho měch a slyšela jeho tón, vyhrkli mi slzy do očí. Nástroj se vrátil a byla jsem šťastná… Ale? Najednou se mi vše vrátilo. Všechna ta bolest, strach, ukřivdění, ztráta, smutek. Nemohla jsem na něj hrát.. Úplně plakal, myslela jsem jak to je za mnou, ale nebylo. Tento zásah do mého soukromí byl opravdu krutý.

Odstěhovala jsem se. Začala znovu. Porodila druhého syna. Ztratila největší lásku mého života z dětství – svého dědu, který mi byl ocem.

Dospěla jsem.

 

Za těchto okolností vznikala deska Delicia.

Nahrála jsem ji právě na tento nástroj, který zažil “trestný čin” a byl v cizích rukou…

Objevila jsem svoji sílu a odvahu.

 

Políbila mne múza a těsně před startem? Jsem ze dne na den ležela na operačním dále Bohunické nemocnice a šlo mi né úplně o život, ale o pár hodin později by to tak možná bylo.

Poprvé v životě za 32 let jsem podstoupila narkózu, poprvé po půl roce jsem opustila syna na několik dní. Byla jsem tzv. KO.

No, ale neztratila jsem naději. Naučila se zase narovnaz záda, opřít hlas, přejít nejdřív k sousedům, pak k tetě, pak celou ulici a teď už jezním i na koloběžce, která mi symbolizuje svobodu a rychlost.

No a co to má s deskou delicia společného?

Delicia znamená potěšení. Delicia je můj svět. Delicia je radost, moje potěšení. Láska k hudbě. Láska jako taková.

Píšu tyhle řádky a poslouchám Delicii.

CD ve kterém jsem se neukázala bez šatů nahá ve své kráse, ale kde jsem šla ještě hlouběji. Ke svým kořenům, až do morku kostí.

S láskou

Klára

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *