Home

Blog

Mravenčí práce a slupky cibule

Žádné komentáře Blog Novinky

Je duben, marnivý měsíc, který střídá déšť a slunce tak, jak se mu zlíbí a zrovna se mu chce.

Je trochu jako má nálada. Ano, kdo mě znáte, bývám náladová.. trochu..Ale pracuju na tom..

Špatná nálada není to, proč rozepisuju řádky. Přemýšlím, po dvou letech jsem se dostala ke čtení knih a s podivem zjišťuji, že zalézt do postele a otevřít si knížku má prostě něco do sebe.

Je po křestu CD a já pracuji dál. Vlastně jakoby se nic nestalo, skládám nové písně, věnuji se jejich aranžmá a tomu, abych dokázala co nejlépe zachytit to, co daná píseň přináší. Hledám to správné sdělení, slova, emoce a energii.

Hraní není o notách.

Postupem času zjišťuji, že je o energii. Každá píseň nějakou má. Má svoji barvu, harmonie, ale i energii, kterou vyžaduje a do které se snažím co nejlépe vcítit.

Jsem vlastně pouhý zapisovatel a zpravovavatel toho, co ke mně čas od času přichází a tím je inspirace.

Inspirace nepřemýšlí, prostě tu je a je jasná, bez debat a bez “kdyby coby”.

No jo, ale co pak?

Pak nastane ta “mravenčí práce”. Postupně nota za notou, harmonie za harmonií, pomalu a zdlouhavě. Pořád dokola den za dnem, měsíc za měsícem, rok za rokem. Jako pilný mraveneček. Protože nic není hned a chce to svoji trpělivost. Stále a pořád dokola.

A co ty slupky cibule?

Symbolika – slupáváni nánosů slupek s tím, co přinesl čas a minulé zkušenosti. Myslím tím ty dobré i ty zlé.

Protože bez sloupání slupek se nemůžu vrátit. Kam? Přece sama k sobě, zpátky, domů, do dětství, do doby, kdy jsem přesně věděla, že budu zpěvačkou a akordeon je ten nejlepší nástroj, který mi umožní se doprovodit. Do doby, kdy už jsem dávno věděla, že chci jediné, a to: hrát a zpívat.

A jak řekl J. A. Kronek: hrát a zpívat může každej, ale důležitý je CO a JAK..

A o tom všem přemýšlím a píšu nové písně, pardon, zaopisuju.

Ale taky už vím, bez mravenců a cibule to nepůjde.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *