Říká se, že za každým úspěšným mužem stojí žena. Většinou „ta“ jeho žena, manželka, nebo žena v jeho nejbližším kruhu. Je to takový otřepaný fórek, ale na každém šprochu, pravdy trochu, že.. A opravdu si myslím, že když se partneři vzájemně podporují jde všechno – práce, vztahy i problémy mnohem lépe.

No ale kdo stojí za úspěšnými ženami? Nevím, za některými možná jejich matky, nebo otcové. Za jinými jejich muži, nebo vlastní děti? Kdo stojí za tebou? Cítíš se úspěšná? A co je to vlastně úspěch?

Cítím zde důležité vymezit „společenský úspěch“, jako například mám pozici ředitelky, manažerky, vedoucí atd. Z toho plyne určitá prestiž, finanční ohodnocení, řekněme společenský úspěch. No ale jaká je realita? Jsou tyto ženy opravdu úspěšné, respektive chovají se tak? Mají radost ze své práce, zvládnou se věnovat rodině, svým koníčkům a sami sobě? Jsou vyrovnané a šťastné? Možná některé ano a možná ne. Já jsem si myslela, že když budu pracovat víc, než druzí, budu nejlepší. Vyhraju nad ostatními tím, že budu nejlepší a přijde úspěch. Ten se párkrát dostavil, protože někdo někam vybral mě, nebo jsem dostala nějakou super „cenu“. Obvykle ale každá další práce, nebo ocenění vedlo ještě k větší „práci“ a zátěži, kterou jsem si hezky dávala na svá záda a zaměstnávala tak svou nesoustředěnou hlavu. Tisíc a jedna úkolů a nejlépe v jeden čas. Nejdříve to šlo, zvykla jsem si na velkou zátěž a pracovní vypětí. Přišlo mi to normální a nevěřila jsem svému muži, když mi říkal, že jsem workoholik. Myslela jsem si, že když je má práce mým koníčkem, tak vlastně nepracuji, ale opak byl pravdou. No kam to vedlo? Že jsem se sesypala a pak se jen válela v posteli a nebyla schopná nic moc. Úspěch z diplomu odletěl jedna dvě.

Důležité je, jak se cítíš ty. A celé o tom to je. Je totiž dost jedno, jestli jsi ředitelka zeměkoule, tleská ti ve stoje celé divadlo, což je samozřejmě fajn, ale co potom? Cítíš se pak dobře, přetrvává v tobě radost a opravdový pocit uspokojení a klidu? Nebo je to jenom takové to lízátko, rychlý cukr a za pět minut nic. Myslím, že obecně je společnost dnes zvyklá na rychlé všechno. Rychlé jídlo, rychlý telefon, rychlý internet, rychlé vztahy, rychlá a povrchní radost z různých věcí, které si můžeme koupit. Ale něco chybí, opravdový pocit uspokojení a úspěchu.

Důležité je, jestli si myslím, že když budeš mít před barákem limuzínu, tak máš úspěšný život. Pokud to tak je a pokud se ti to povedlo, gratuluji.

Otázka k těm, kteří si to nemyslí, nebo se tak necítí. Chce to probudit se a přidat trochu fantazie a popustit uzdu a ptát se sama sebe.

Jak se cítím když? Co je pro mě úspěch? Co se mi povedlo v práci anebo jakou práci bych si přála?

Co bych měla dělat, abych si připadala úspěšná?

Naše představy se mohou odlišovat od představ naší rodiny nebo partnerů. Důležité je, zda jsou ochotni nás podpořit. Dále je důležité, zde je možné se s nimi o tom bavit. Pokud ano, tak vám gratuluji, protože tyto hovory jsou pro vzájemný vztah a souznění partnerů myslím hodně důležité.

Protože každý z nás chce být úspěšný. Každý máme své ego, u někoho se projevuje více a u někoho méně. A je dobré se s ním naučit pracovat, aby nebylo proti nám ale s námi.

Zažít úspěch je také často doprovázeno nutností vystoupit z komfortní zóny. Není to příjemné a nechce se nám tam. No a je to přesně „to“ ono místo, kam je potřeba jít. Zase je na nás, kdy to bude. Kdy přijdou změny, kdy jsme na ně připraveni, kdy je to zázemí. Ale vykročit do neznáma se vlastně nehodí nikdy. Nikdy je super termín. Protože jím můžeme oddalovat nejbližší akci na až někdy… A to vyhovuje těm, kteří vlastně nechtějí změnu, nechtějí něco udělat. Nechtějí se posunout a nechtějí být spokojeni sami se sebou.

Vím, jaké to je, když stojíte na jevišti a tleská vám celý sál. Ty chvíle jsou opojné. Je to úspěch. Ale je to něco jako „rychlý cukr“ pro váš organismus. Pocit endorfinů vyletí nahoru jako vystřelení z praku, ale stejně tak rychle zhasne, ještě dřív, než se divadlo vyprázdní a zhasnou v sále.

Dobrý pocit, je to, pro co se vyplatí hledat. Hledat to, co vám ten dobrý pocit přivádí. A když máte dobrý pocit a jste spokojení, není právě to úspěšný život? Mám za sebou hodně kariérních úspěchů, ale také neúspěchů. Ty neúspěchy mi dali víc, než zlaté trofeje. Naučila jsem se na nich nejvíc. A byla jsem nucena se posunout, někdy dobrovolně, někdy tím, že něco nevyšlo a já musela hledat dál. A také je to proces, protože s věkem a životem tak, jak jde rok za rokem se všechno mění. Jak to bylo před pěti lety? Všechno bylo jinak a jako to bude za pět let? Zase bude všechno jinak. Důležité je to, jak to je teď.

Zkuste si sami říct, co je váš úspěch a i když by tam na první pohled nebyl, zkuste ho vypátrat a pochválit se za něj. Pečujete o sebe, své děti? Vaříte zdravě, cvičíte, věnujete se spánku? Chodíte do přírody, chováte se hezky k druhým lidem, nebo zvířatům? Máte hezké vztahy v práci, se šéfem a sousedy? Hledejte a určitě najdete. A dobré je si položit otázku, co je to  úspěch pro vás? Jaký je váš úspěšný život?

Pro mě je to aktuálně například: Jsem mnohem spokojenější, protože jsem si našla novou práci, kde nepracuji do osmi do večera. Cítím se úspěšná, protože pracuji obvykle pět hodin denně, ale velmi intenzivně, čtyři dny v týdnu a naše rodina to finančně zvládá. Cítím se jako úspěšná máma, protože vypravuji své kluky do školy a jsem s nimi mnohem více času než dřív, chodím na fotbal a někdy uvařím i teplou večeři. Dělá mi radost, že jsem se rozhodla, že budu zpívat a to, že jsem založila dva pěvecké dětské sbory, vnímám jako úspěch. Myslím, že jsem úspěšná kolegyně. Mám na všech svých pracovištích, aktuálně tři moc pěkné vztahy s kolegy i nadřízenými. Začala jsem cvičit jógu, i přes výpadek v tom pokračuji a cítím se mnohem lépe ve svém těle. Důkazem je mínus osm centimetrů v pase a to je pro mne velký úspěch. Začala jsem víc vařit a plánovat jídelníček sobě i rodině, protože příprava je důležitá. Vaření mne pořád nebaví, ale baví mě nemít vlčí hlad. Jsem tedy vynikající svačinářka a to je velký posun v mém stravování, které vnímám jako úspěch. Taky docela dobře spím a body battery mi hodinky hlásí kolem 80-90 procent, což je mnohem víc, než před půl rokem. Tak bych mohla vesele pokračovat.

Chtěla jsem si dnes připomenout jaké to je se cítit skvěle a ohodnotit své malé úspěchy. A třeba vás inspirovat v tom, bay jste se ohodnotili také. A aby jste si dopříli pocítit dobrý pocit z úspěchu, který ve svém životě zažíváme.